Gad Vás vítá!

Kniha poskládaná z vyprávění pětasedmdesátileté doktorky Susan Calvinové, robopsycholožky, která svůj život zasvětila robotice. Je zpovídána novinářem – autorem, jenž chce z tohoto rozhovoru sepsat sérii reportáží pro Meziplanetární tiskovu agenturu. Doktorka Calvinová začíná na úplném začátku u robota Robbieho a jeho svěřenkyně Glorie. Tady se začala projevovat nedůvěra vůči robotům ze strany lidí. V dalších příbězích odhaluje některé problémy týkající se „psychiky“ robotů, ovlivňované třemi robotickými zákony. Postupně se v jejím vyprávění objevují další významné osobnosti dějin robotizace. Ať už je to Lawrenc Robertson – zakladatel Národní americké společnosti pro výrobu robotů, Alfred Lanning – ředitel výzkumu, Peter Bogert – matematik a Lanningův nástupce nebo Gregory Powell a Mike Donovan – experti na řešení problémů s roboty. Calvinová se zmíní i o prvním robotovi, schopném číst myšlenky a o jeho konci. To je v povídce Lhář. V jiné, nazvané Malý ztracený robot, je nastíněna situace, ke které by mohlo dojít, kdyby se z pozitronických mozků robotů částečně nebo úplně odstranil 1. robotický zákon, který zní: Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo. V povídce Důkaz se objevuje Stephen Byerley, prokurátor kandidující na starostu. Svým odpůrcem je označen za robota, což ho má znemožnit a zbavit ho možnosti stát se starostou. Tato skutečnost se nepovede prokázat, ale z vyprávění doktorky Calvinové lze vytušit, že to byla pravda, protože i budoucí vývoj světových dějin tomu nasvědčuje. V závěrečné povídce se opět setkáváme s Byerleym, tentokrát už v pozici světového koordinátora, jak řeší problém Strojů. To jsou v podstatě velmi výkonné Mozky, které řídí světovou ekonomiku. Země je v té době rozdělena do čtyř skupin – Východní, Tropické, Evropské a Severní. Každá má k dispozici Stroj, který určuje další kroky v oblasti ekonomiky v dané oblasti, ovšem ve spolupráci s dalšími Stroji i v návaznosti na ekonomiku ostatních skupin. To jsem měl na mysli, když jsem psal o budoucím vývoji světových dějin. Stroje se totiž staly nezávislé na lidech a jsou schopny řídit ekonomiku tak, aby lidstvo sice netrpělo nebo snad nevymřelo, ale především, aby Stroje nemohly být zničeny nebo vyřazeny z provozu.

I tato povídková kniha zapadá do Asimova díla, doplňuje ho a rozšiřuje. Čtenáři tak docházejí některé skutečnosti, poznané v dalších autorových knihách. Asimov vlastně ve svém díle vytvořil jakýsi model budoucí lidské společnosti, založené na soužití s roboty a chráněné třemi Robotickými zákony. Kniha Já, robot je o úplném začátku robotizace (dr. Calvinová se narodila r. 1982), ale další knihy autorovu vizi rozvíjí rúznými směry. Celé dílo se tak stává jedinečnou a poutavou záležitostí hodnou přečtení. J