Jdi na obsah Jdi na menu
 


ČAPEK, Karel - Válka s Mloky

18. 3. 2008

Román z roku 1936 je sci-fi příběhem, vyprávějícím o katastrofě, která postihne Zemi po přemnožení zvláštního druhu mloků, kteří jsou schopni se pohybovat po dvou a provádět jednoduché činnosti, ale dokonce se naučit i mluvit a samostatně přemýšlet. Ale na začátek, jak k tomu vlastně došlo?

Jistý kapitán J. van Toch, původem z Jevíčka v Čechách pracuje pro jistou společnost, od které dostane za úkol hledat v jižních mořích naleziště perel. Dostane se až na ostrůvek Tana Masa poblíž Sumatry. Zde objeví podivné bytosti na pláži Devil Bay, na kterou místní domorodci za nic na světě nevkročí. To samozřejmě probudí u kapitána zájem o toto místo a tak se poprvé setká s Mloky. Naučí je pracovat s nožem a lovit perly a také zabíjet žraloky, své největší nepřátele. Pojmenuje je tapa-boys.

Poté se ocitá v kanceláři pana G. H. Bondyho, největšího českého podnikatele, kam je uveden komorníkem panem Povondrou, a rozjedou spolu podnik, který spočívá v tom, že kapitán dováží Bondymu různé produkty z jižní oblasti a přitom rozváží po celém světě ve speciálních nádržích Mloky. Vždy pro ně najde příhodné místo, kde si oni vytvoří kolonii a dodávají mu perly. Jenže lidé poznají v Mlocích levnou pracovní sílu a začnou je systematicky chovat ve velkém. To má za příčinu jejich rozmnožení po celém světě. Postupně narůstá nelibost prostých lidí vůči těmto podivným tvorům, ale to je již pozdě, neboť mloci vyhlásí lidstvu válku. Díky přemnožení si sami začnou rozšiřovat svůj prostor k životu. Za pomoci výbušnin, které kupují od lidí, vytvoří hluboké fjordy do pevnin a tím zvyšují plochu pláží a mělčin, neboť nemohou žít v hloubce oceánu. V závěru knihy se setkáváme opět s panem Povondrou, tentokrát již váženým kmetem. Od svého syna se dovídá, že již třetina původní pevniny se ocitla pod vodou a Mloci postupují dál. Poté spatří hlavu Mloka ve Vltavě a uvědomuje si, že to byl vlastně on, kdo způsobil zkázu lidstva, když totiž pustil kapitána van Tocha k panu Bondymu. Umírá s přáním, aby mu děti odpustily. Úplně poslední kapitola je jakýmsi dovětkem a autor zde rozmlouvá sám se sebou, resp. se svým vnitřním hlasem, který ho nabádá, aby vymyslel šťastnější konec pro lidstvo. Nakonec vymyslí, že prapůvodní Mloci z Tana Masa - Lemurové a moderní civilizovaní západní Mloci – Atlantové proti sobě povstanou a zničí se navzájem. Lidstvo pak postupně zaplní Zemi a vše se vrátí do starých kolejí. Jen se budou vyprávět legendy o druhé potopě a jakési Anglii či Francii či Německu.

 

Co touto knihou chtěl Čapek říci? Kdysi nás ve škole učili, že to bylo varování před nastupujícím fašismem a jeho rozpínavostí. S tím se dá souhlasit, ale myslím, že autor se zaměřuje na celé lidstvo a na jeho touhu po moci a penězích. K tomu používá jakýchkoli prostředků a především neřeší následky. Mloci zde symbolizují artikl, zpočátku velmi výhodný, posléze však zkázonosný. Jakoby Čapek viděl dnešní zdevastovanou přírodu, válkou zničené země, na jedné straně lidi umírající hladem a na straně druhé blahobyt a přepych. Z tohoto pohledu je kniha jakousi vizí daleké budoucnosti, kterou my nyní prožíváme.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Facebook



Archiv

Kalendář
<< červenec / 2018 >>