Jdi na obsah Jdi na menu
 


HEINLEIN, Robert A. - Job

21. 5. 2008

Tento román je považován za jedno z nejlepších děl tohoto autora současné sci-fi literatury. Musím uznat, že i mně velice zaujal a oslovil a donutil k přemýšlení.

Hrdina Alexandr Hergensheimer, duchovní Sjednocené Církve se po „úspěšném roce“ dostává na dovolenou do Tichomoří. Zde se na jednom z ostrovů stává svědkem zajímavé podívané – chůze po žhavých uhlících. Shodou okolností se o to pokusí i on a bez úhony se dostane na druhou stranu, snad až na puchýř na noze. Poté se však roztáčí kolotoč podivných událostí, kdy se Alec ocitá sice na stejném místě, ale v jiném čase a prostoru. Navíc se zde stává někým jiným, ale nalézá svoji životní lásku Margrethe. Spolu pak cestují časem a postupně se ocitají v různých světech, ale kupodivu vždy na sklonku věku, těsně před Armagedonem. Ke změnám časoprostoru dochází stále častěji a tak jedinou jistotou pro oba milence je přítomnost a láska toho druhého. Živoří na hranici chudoby a neustále směřují do Kansasu, Alecova rodiště. Cestou potkávají různé lidi a Alec musí neustále přemýšlet o své víře a zásadách. Navíc nejsou s Marge stejného vyznání. Všechny strasti vyvrcholí při účasti na evangelické akci, kdy Alec i Marge prožijí obrácení právě ve chvíli, kdy nastane konec světa. Oba jsou od sebe odtrženi a Alec se ocitá v novém Jeruzalémě. Hledá Margrethe, ale nikdo není schopen mu pomoci, neboť v nebi není. Odchází, už jako svatý Alec, do Pekla, aby zde našel svoji lásku, ale není ani zde. Celá kniha ústí ve velmi zajímavé rozuzlení. Důležitá je úplně poslední věta: Nebe je tam, kde je Margrethe.

Alec je jakýmsi novodobým Jobem, který prožívá strádání, ale přesto zůstává pevný v tom, co poznal a nenechá se zviklat. Navíc mu nejde pouze o sebe sama, ale i o druhé. Ač je kniha řazena ke sci-fi dílům, což určitě je, přesto její téma není žádnou fantazií. Na pozadí této alegorie jsem jasně cítil záměr autora vyjádřit, jak je nesmyslný jakýkoliv fanatismus, nejen ten náboženský, jak nesmyslné je řazení lidí do škatulek podle vyznání a naopak jak je důležité najít v životě partnera, o kterého se mohu opřít, kterému mohu věřit a který se mnou snáší dobré i zlé. Lidé často proto, aby si „zasloužili“ nebe zapomínají žít život na této zemi a připravují se tak o možnost mít nebe už zde.

A toto o Jobovi prohlásili dva velikáni sci-fi literatury:

„Heinleinovi se to zase podařilo ... Job je nejlepší věc, co napsal za celá léta!“ A. C. Clarke

„Job je zábavný, vztušující a podnětný ... přečtšte si ho!“ I. Asimov

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Facebook



Archiv

Kalendář
<< červenec / 2018 >>