Gad Vás vítá!

Muži, kteří nemají ženy je dílem japonského autora Haruki Murakamiho. Hrdinové, jak už název napovídá, nemají ženy. A to z různých důvodů. Ať už zemřely a vdovec se sblíží s milencem své zemřelé ženy nebo jde naopak o femme fatale, která hrdinu dovede až k sebevraždě nebo jsou to ženy, jež se pouze mihnou v životě muže a on pak promrhá zbytek života čekáním na dotyčnou. Najdete zde i jednu povídku z Prahy. K naší metropoli má Murakami zvláštní vztah díky Franzi Kafkovi s jehož odkazem ve svých knihách pracuje. Při své návštěvě Prahy se dokonce ubytoval v hotelu, kde bývala kdysi pojišťovna, ve které Kafka pracoval (viz. Doslov ke knize). Na Murakamiho styl psaní je třeba si zvyknout. Je přímočarý a spoustu detailů nevysvětluje. Hrdina se prostě objeví na určitém místě a tak to je. Při čtení některých povídek si můžete říct, že jsou vlastně o ničem, že jen popisují opakující se rituál v životě jednoho či dvou lidí, ale při pozornějším zkoumání naleznete v podtextu poselství či širší souvislosti (Šeherezáda). Vrátím-li se k povídce z Prahy musím říci, že ta je hodně zvláštní. Murakami zde popisuje právě se probudivšího Samsu, který byl původně zřejmě broukem. To samo o sobě už je hodně zvláštní, ale Murakami to nijak nevysvětluje ani skutečnost, že je hrdina v celém domě sám, aniž by tušil kde a proč se nachází. Do jeho života vstupuje hrbatá zámečnice, která v něm probudí živočišné pudy. Nakolik má Samsova minulost, dívčino postižení a jejich vzájemná náklonnost souvislost s přítomností cizí armády ve městě se můžeme pouze domýšlet. A tak je to i v ostatních povídkách. Čtenář vidí, co je zjevné, ale může najít i to, co je skryté. To záleží na přístupu toho kterého čtenáře.