Jdi na obsah Jdi na menu
 


SMITH, Tom Rob - Dítě číslo 44

18. 8. 2014

Vše začíná v roce 1933 v Rusku, vyhladovělém krutou zimou. Lidé jsou schopni sníst cokoliv včetně jeden druhého. V této pohnuté době se na lov kočky vydávají dva bratři Pavel a Andrej. Kočku sice chytí, ale vzápětí je starší Pavel omráčen a unesen. Střih a ocitáme se v době o dvacet let později. Ruská společnost je ovládáná absolutismem neomylného Stalina je živena strachem o holý život. Lidé se bojí cokoliv říct, jakkoliv se projevit, neboť nikdo nikdy neví, kdo z jeho okolí je donašeč. Stačí sebemenší podezření a dotyčný končí v gulagu nebo je rovnou umlčen v jedné z mučíren Lubjanky, tedy ústředí MGB. Hlavním hrdinou je vysoký důstojník MGB Lev, hrdina Velké vlastenecké války. Až doposud žil "klidným" životem se svou krásnou ženou Raisou. Pak ale dostává úkol odhalit zahraničního špióna a to se mu stává osudným. Domnělého špióna sice dopadne a přivede na Lubjanku, ale události dopadení a pak rozhovor se samotným zatčeným mu jaksi otevřou oči. Začíná přemýšlet o věcech kolem sebe z jiného pohledu. Najednou začíná vnímat názory lidí okolo sebe, které až doposud vytěsňoval. Je otázkou času, kdy i on se stane podezřelým. Když pak dostane za úkol sledovat a prověřit vlastní ženu vzbouří se úplně. Vlastní názor se v té době v Rusku nenosil a je tedy zcela jasné, jak to celé dopadne. Nebo není? Věřte, že tato kniha je plná zvratů, což koresponduje se zvrácenou atmosférou Ruska té doby. Vnímavý čtenář dříve či později pochopí, jak se věci mají a jaké jsou asi souvislosti a jaké nás čeká rozuzlení, to však nic neubírá na čtivosti románu.
Osobně mám určitý odstup ke všemu ruskému a tak jsem podobně přistupoval i k tomuto románu. Byl jsem však mile překvapen. Příběh je jakousi exkurzí do myšlení ruského občana žijícího pod Stalinovým diktátem. Spolu se Lvem prožíváme jeho přerod z fanatického pronásledovatele "podvratných a nebezpečných" živlů v jednoho z nich. Čtenář si nemůže neuvědomit hrůznost a zvrácenost celé mašinérie, která semlela každého, kdo se jen trochu postavil, kdo se jen trochu vymykal. Do tohoto komunistického jaksi nezapadá ani sériový vrah malých dětí, neboť něco takového není v tak "dokonalé" společnosti možné. A tím se dostávám k hlavnímu nosníku klenoucímu se nad celým příběhem a propojujícímu jednotlivé postavy. Jak píše autor v závěru knihy, inspiroval se příběhem vraha Andreje Čikatyla a velice umně ho vpravil do této knihy. Takže co říci závěrem? Kdo sáhne po této knize rozhodně neudělá chybu, nudit se rozhodně nebude.